Bretaň = počasí pod psa

Krátké zamyšlení na deštěm

Dešti dešti,

už netřešti!

Větře radši nefoukej,

pro můj účes to není oukej!

Básnění to není pro mě,

udělám líp když zůstanu v domě...

Můžete mi říct, proč jsem na Erasmus jela napřed do Bruselu a pak do Bretaně? Tyto dvě místa mají něco společného – déšť. Měla jsem jet radši… hm… hm… na Bali… když tam zrovna není období dešťů.

Jestli jsem si ještě v prosinci říkala, že je tu zima a že bych radši bretaňský počasí, kdy prší a je kolem 10 stupňů, teď bych tohle přání raději vrátila zpět.

Tady totiž prší pořád. Než jsem sem jela, představovala jsem si bretaňský déšť jako takové poprchávání, mrholení. Ne slejvák! Tohle, co tu počasí předvádí, není poprchávání! Když zrovna velkou nááááhodou vysvitne slunko, radši vynechám školu a jdu běhat (Ne! Já nevynechávám školu!), protože vím, že tahle bezdeštná chvilka nepotrvá dlouho.

Je to asi obdobím, zatímco u nás v zimě sněží a pak to vypadá hezky, tady prší a vypadá to hnusně.

Další kapitolou je vítr.

Když zrovna neprší, tak je uragán. Takhle silnej a častej vítr jsem v Čechách nikdy nezažila. Tady tomu říkají bouře na moři a dávají jim hezká jména, ta včerejší se jmenovala Zeus, vítr foukal rychlostí 190 km/hod, kolem mě lítali popelnice, nelítali letadla, nejezdili vlaky, padaly stromy a na moři byly úžasné vlny, viz moje fotky. Protože moje okna jsou přímo proti moři, tedy přímo na návětrné straně, probudilo mě ráno chvění celého pokoje a hluk zvenku. Kdybych to už několikrát nezažila, myslím si, že je to nějaké slabé zemětřesení. Jakmile jsem roztáhla žaluzie, naskytl se mi úžasný výhled. Možná trochu strach nahánějící, ale upřímně… mě tohle spíše fascinuje a místo psaní bakalářky bych byla schopná dívat se na to celý den z okna.

Můj výhled z okna

Nejhorší je ale kombinace deště a větru. Deštník vám je k ničemu, už jsem odepsala dva, dokonce i ten nový z Paříže :/. Představte si to asi tak, že jakmile vyjdu z domu, vytáhnu deštník, ten mi několikrát uletí, několikrát se převrátí, pak s ním zápasím abych ho nastavila správně proti větru, rozlítaný vlasy se mi zamotávají ulomených drátků z deštníku a mokrá jsem stejně s ním i bez něj. Možná, že deštník je tu sprostý slovo, protože si tu s deštíkem, který mi nad hlavou lítá sem tam, připadám jediná.

Bretonci mají asi nějaké nepromokavé buňky. Budu si muset pořídit nějaký "pršiplášt", ten tu prodávají všude, mají ho v oblibě teda hlavně starší generace a seženete ho v pěkných barvičkách – v módě je hlavně žlutá.

Abych do článku připojila i poučení, říkám: nejezděte do Bretaně v zimě!

#počasí #pod #psa #Bretagne #bretaň #Brittany #france #rainy #windy