Zkoušky ve Francii

(na fotce náš Czechgang - kvalitnější foto už nešlo vyfotit...)

Máme to za sebou. Konečně. Čekáme na letadlo směr Praha a těšíme se na český Vánoce (ty u oceánu jsou super, ale není to ono... žádný cukroví, žádný trhy na Staromáku a hlavně žádná rodina.) Než jsme se sem jeli, všichni nám říkali „jooo, je to super, jeďte“ ale před zkouškovým nás nikdo nevaroval. Kdyby jo, možná bychom si to rozmyslely.

Jak tedy probíhají zkoušky ve Francii?

Francouzi je všechny zmáčknou do jednoho týdne. Což pro nás znamenalo 10 zkoušek v jednom týdnu, denně 2 až 3. V Čechách jsme zvyklí mít zkoušky rozseté třeba do měsíce (někde i do dvou), a na každou zkoušku se připravovat zvlášť, ne se učit na 10 najednou. Tady máte na přípravu vyhrazený týden. Tohle pro nás byl šok, i když jsme začaly s učením o týden dřív. Od rána do noci zahloubaný v poznámkách, naučily jsme se jedno, přešly k druhému a to první mezitím zapomněly. Řekla bych, že skvělá příprava na státnice, nicméně ty budou alespoň v našem rodném jazyce… Takže to bude pohodička (teď se mi to říká…).

Jedna zkouška nám obyčejně trvala 2 hodiny, ale může trvat i tři a více… Ovšem nejhorší je, když na sebe zkoušky navazují a máte je hned za sebou jen s několika minutovou pauzou na čůrání. A úplně nejhorší je, když celý den máte zkoušky ve francouzštině, a pak najednou jednu v angličtině a musíte běhat 5 minut přepnout na jiný jazyk.

Výsledky bychom se zřejmě měly dozvědět až někdy 27. ledna. Proč tak pozdě? Nevím… my měly tedy týden na to vše se naučit, ale učitelé mají víc než měsíc a týden na opravu… prostě Francie.

Tisíc opatření

Francouzi to umí vyhrotit. V jeden čas se většinou v jedné velké posluchárně píše několik různých předmětů a jsou tam namícháni studenti z různých oborů. Takže je tam i několik učitelů, kteří supí kolem vás. Svoje tašky musíte nechat vepředu u katedry a s sebou na svoje místo (kam jste většinou usazeni učitelem, pokud je to jeden z těch striktních) si můžete vzít jenom psací potřeby. Nicméně francouzští studenti si umí poradit a taháky si lepí na tužky, naši francouzští kolegové mají ale obecně všechno na háku a učení taky moc nedají, na zkoušky se učí ze dne na den… to my jsme si bohužel dovolit nemohly.

Kalkulačky

Pokud píšete test, u kterého potřebujete kalkulačku, nesmíte mít žádnou vědeckou, co kdybyste si tam náhodou uložili dvě čísílka, musíte mít tu nejjednodušší, co na trhu najdete. Takže jsme ještě před zkouškama běhaly po obchodech a sháněly kalkulačku pro děti ze základky.

Anonymita nade vše

Ve Francii nemají ústní zkoušky, jen písemné. Proč? Protože učitel musí být v hodnocení neutrální a když opravuje vaše testy, nesmí vědět, o koho se jedná. Jak se to řeší? Speciálními papíry na testy, které mají na pravé straně okýnko, do které vyplníte jméno a číslo studenta, a to okýnko přehnete a zalepíte (stejný „nalizovací“ systém jako u poštovních obálek). Jediné, co může učitel vidět, je váš obor a ročník. Je to super, ale jak kdy. Občas je fajn, když vás učitel zná a ví, že opravuje zrovna váš test, občas ne. Ale pro nás Erasmáky je tohle docela nevýhoda, protože učitelé by na nás mohli nahlížet trochu „jinak“, když jsme přeci ti „chudáci zahraniční studenti, pro které je to strašně těžké, když to není v jejich jazyce“. Nebojte, umíme si poradit, když už nepoznají, že jsme cizinci podle jména, rozhodně to poznají podle velkého nápisu ERASMUS, který jsme napsaly na každý test. A když by to náhodou přehlédli, určitě si všimnou gramatických chyb a dojde jim to… nebo vlastně ne! My chyby přece neděláme!

Je to za námi! Tak třeba to v „letňáku“ bude lepší :D.

#zkoušky #exams #france #francie #zkouškový #mordor #czechgang